Jelikož má poslední komiksová "slezina" byl ComiCZCon 2003, nemůžu, a ani nechci, nějak hodnotit první ročník
Crweconu. Celé mi to přišlo takové menší, stísněnější, ale s velice hustou přátelskou atmosférou (já se v podstatě
celých šest hodin jen chlámal). Všude se sice potulovali vydavatelé, malíři i scenáristé, ale spousta známých (alespoň ve srovnání s ComiCZConem) jmen chyběla - možná je odradilo slovo Crew v názvu conu!?
Takže tento článek neberte jako recenzi, ale spíš jako takové "vypocení" mých dojmů, které ve mě ještě ze soboty
zůstaly - někomu připomene tu sepjatou kamarádskou atmosféru a někoho třeba přesvědčí, že si příště nemá válet šunky
doma u sobotní bedny a dolézt na další ročník Crweconu.
Vezmu to tak nějak postupně skoro-bodově a promíchám to s mýma "zprasenýma" fotkama:
Vsuvka k fotkám: Můj Kanón jest v opravně, tož jsem si přibalil výkřik moderní technologie, hi-tech,
multifunkční, vymaštěný, profesionální, turbo-mega-ultra fotoaparát značky "V.I.E.Tnamská tržnice a spol.", načež na
místě zjišťuji, že blesk se žhaví jen když se mu zachce, tedy skoro nikdy - ideální, když chcete fotit v kině:) O
velice kvalitní optice se přesvědčuji až doma, na miniaturním LCD panýlku foťáku to v terénu vypadalo ještě jakž
takž:((( - tohle nezachrání ani Photoshop.
Na malé fotky tedy můžete klikat jak chcete, opravdu to není chyba vašeho prohlížeče a opravdu se nezvětší, protože
ani na větších byste stejně jako já neviděli o nic víc než velký pr... pra nic. Toť k fotkám, ze kterých mám
takovou radost... Jedem:
START = Posilněn kofeinem a "Marskou", kteří jakžtakž utlumili páteční orangutany v mé hlavě během desetiminutové
cesty tramvají od bytu, přijíždím na Vápenku a odtud kousek pěšo raním vzdouškem za chvíli dorážím k místu konání.
Kdo nikdy nebyl v Aeru, zde ukázky malebného prostředí okolo kina:
Nikoliv utečenecký tábor ale opravdu dvorek před vstupem do kina Aero.
Zde důkaz (nápis na popelnici zní "PRO AERO"), potvrzující, že se nejedná ani o vstup do gulagu.
A zde již finální důkaz, že se vše opravdu odehrávalo v kině Aero. Následuje zvětšenina cedule v pozadí.
Uvítací billboard u vstupu do kina.
10:00 = počátek akce, na místě jsou v oběhu nové programy s časy jednotlivých přednášek a křtů, jenž se později
ukázal být klíčový i pro pořadatele a hlavně přednášející. Nakonec z toho byl stejně mírný chaos, ale myslím, že to
nikomu nevadilo, všichni nakonec dorazili a i Karel "Netopejr" Petřík si stihl dát svojí cigaretu, viz. později
níže.
Ještě 5 min. před desátou hodinou to na velkou účast nevypadalo.
Poláci vybalují... během půl minuty již mají vztyčený svůj stan.
Seqoy to taky vybalil... lahodná vůně komiksů již přivábila první osazenstvo.
Opravdu, s úderem desáté se začínají tvořit okolo jediných dvou stolů s komiksem davy - Seqoy nabízí tradičně vše
(nové, staré, domácí, zahraniční...), Poláci mají hlavně tuny mangy a spoustu nádherných Artbooků (polovina z nich
Luis Royo, FAKK2 v ilustracích od Simona Bysleyho...). Tam slintám já... kreditu je však málo a musí vystačit na
Nitro a případné další novinky.
Nebezpečné a horoucí náklady na vozíčkách... opatrně, pozor na Nitro...
Na con nakonec dorazilo vše, co bylo vyhlašováno: Nitro, Usagi, Wolverine i Torpedo. Kredit nezbyl žádný:(
Hrrr na ně aneb Seqoy v obležení.
Prodávající: "Teda takový zájem o komiks jsem snad ještě nezažil" <-> kupující: "Nitro?"; "Kde je
Nitro?"; "Aarghh, chci Nitro" a tak dále... po druhé hodině odpolední zde již první várka glycerinové dávky
nebyla k sehnání!
Poláci měli blyštivé lahůdky, ze kterých mi tekly sliny až do promítacího sálu.
Slavní malíři a manga je všude...
I na oknech...
Mj. První zájemci o Nitro si mohli vybrat i originál jedné stránky ze scénáře Štěpána Kopřivy s Grusovými náčrtky
(tzn. kdo zaváhá, nežere). Všimněte si textu u postavičky vlevo dole, která říká: "Vy byste nám mohli". Stejný názor
sdílejí i autoři Nitra k podmínkám zahraničních vydavatelů.
Brzy začíná v kinosálu první přednáška. Ozývá se gong. Do promítací místnůstky se však nikdo nehrne. V předsálí je
narváno. "Až si nakoupíte, můžeme začít", snaží se obecenstvo nalákat do kinosálu J. Pavlovský.
L.R. zodpovědně prověřuje své poznámky...
První přednáška Lukáše Růžičky spolu s Jirkou Pavlovským o zahraničních vydavatelích a jejich novinkách mně osobně nic nového nedala, teda až na to, že jsem se, jako ostatně po celý con, pořád řehtal a náramně se bavil,
ostatně jako i celý zbytek kinosálu, protože jako "startovací" přednáška byla z hlediska zábavy výborná. Takových, kdyby bylo víc...
Dostavila se první minikrize ohledně časového plánu, takže na všechny studia a
vydavatele se nedostalo a představení významných zahraničních tvůrců se vzalo šmahem. Na plátno za přednášejícími se
s různým úspěchem promítaly obálky a ukázky z komiksů, což je v takové velikosti náramně zajímavá podívaná. Já se
tedy buď řehnil vtipným průpovídkám L.R nebo J.P. nebo s pootevřenou pusou tlemil na plátno a tak zapoměl něco
nafotit. Zato mám krátkou audio ukázku TADY.
Snaha o dodržení časové osy nakonec vyšla a na řadu mohl přijít křest CZekomiksu. Prázdné židle na podiu však
prozrazovaly, že něco nebude v pořádku. Na úpěnlivé volání "Je tady někdo z CZekomiksu?" se nakonec dostavil Martin
Plško se slovenským sborníkem Adamantium:). Samozřejmě následován i Zkratovými úderníky českého sborníku.
Rozmazané šmouhy u sebe jsou hlavní údernou silou CZekomiksu, křest tedy mohl
začít... Zelená šmouha, jakoby odstrčen bokem, je Martin Plško, slovenská "konkurence", představujíc Adamantium.
Raz, dva, tři a křest je u konce...
Teamy Czekomiksu a Adamatia se rozrůstají mezitím dorazivšími autory a mísí se s žadateli o autogram.
V hloučcích se kromě podepisování horlivě debatuje o spolupráci a budoucnosti české a slovenské
komiksové tvorby.
Debata s netopírocrewními vydavateli. Šmouhy zleva: Karel Petříček, Jiří Pavlovský a Petr Litoš.
V této "debatě", opět se nesoucí tak nějak v humorném pojetí, rozebralo celé trio všechny obtíže s vydáváním komiksu u nás
takovým stylem, že to v důsledku vypadalo, jako by se jednalo o boj srovnatelný s vyloděním v Normandii. Na začátku
i na konci debaty ovšem všechny ujistili, že je vydávání stále baví a že to je to hlavní. Nuže, doufám že to
vydrží...
J.P. se obrací na K.P. se zajímavým dotazem: "Nechceš taky něco říct?"
Objevila se i kritika ohledně kvality Netopejráckého vydání Sláineho a objevila i Alena "Sarah" Tejnická, která se
Petříka zastala. Toť to nejzajímavější z přednášky.
K.P. Měl očividně hroznou chuť na cigáro, což později i potvrdil a vzdálil se. Když tedy přišlo na křest
Torpédova sborníku, nebylo, kdo by jej pokřtil:). Sálem tedy zazněly pokřiky typu: "Kde je K.P.", "Dotáhněte někdo
K.P." a podobně...
Křest Torpéda proběhl opět rychle. Asi nějak takto: Jiří Pavlovský šmátrá ve svém příručním zavazadle a vytahuje
nového Torpeda, načež se po něm rychle natahuje jeho strůjce Karel Petřík a už si ho prohlíží. "Mno, mě se to líbí", komentuje.
Posléze, když si komiks doprohlíží:) ještě dodá, že knihy zásadně nepolévá žádnými tekutinami (tuším Petr Litoš to
komentuje s tím, že by to mohl třeba pomočit) a vyhlašuje, že raději jako křest předá tento výtisk zadarmo někomu z
publika a ptá se, kdo má dnes narozeniny. Po zjištění, že překvapivě nikdo narozeniny nemá, kniha putuje do rukou
osůbce z publika s nejbližším datem narození. S pohledem typu "kam to sakra mizí můj výtisk" celou akci sleduje
Jirka Pavlovský a Petr Litoš ihned dodává, že se samozřejmě jedná o dopředu nahranou akci a že osoba z publika je s
nimi domluvená a jedná se dokonce o příbuzného Karla Petříka a že kniha se panu Pavlovskému jistě brzo vrátí;)
Co bylo takovým hlavním bodem dne ke kterému se upíraly všechny zraky? Křest Nitra a duo, které jej má na svědomí, Jirka Grus a Štěpán Kopřiva. Teda vlastně trio, jak správně s hrdostí;) podotkl Petr Litoš jenž se ujal i moderování celého křestu a pravidelně oba autory bombardoval otázkami.
Zatímco na jirkovi se dala pozorovat porodní únava způsobená tříletou prací na nitru, Štěpán jen zářil:) a rád
odpovídal na veškeré otázky a ještě stačil sám vyzpovídat Jirku.
Na závěr oba tvůrci prozradili i jejich tajemné plány do budoucna a na čem že to teď usilovně pracují. Zkusím citovat
(samozřejmě trocha zdramatizovaně) co si chlapci pošeptávali, než došlo na oficiální vyhlášení:
J.G. "Nevím jestli to má říct, jestli to jako není tajemství"
Š.K. "Já myslím že ne, řekni to"
J.G. "Opravdu, aby nebyly jako nějaký problémy"
Š.K. "Né, mám to teda říct já?"
J.G. "No já nevim, opravdu to není..."
Š.K. "Ne, myslím, že v to můžeme v klidu..."
A teď příjde to vyvrcholení!!!
J.G. "Takže, teď budeme nějakou dobu čekat, jak se ukáže Nitro, takže teď pracujeme jako na ničem".
Po tomto překvapivém rozuzlení:) už jen následovala dražba Jirkových kreseb, tématicky povětšinou k Nitru (ale
objevily se tu i návrhy obálky k českým X-Menům, které nebyly nakonec zahraničím povoleny). Samotná dražba pak
vyvolala asi největší veselí, blížil se totiž čas na projekci filmu a tak, i když se profesionální "dražič" snažil,
seč mu síly stačily, prodalo se jen asi 6 kousků kreseb. Otázka je, kolik se jich prodalo později "neoficiálně".
Nejvyšší částka se vyšplhala tuším na nějakých 1300kč (z publika se na dotyčného kupujícího snesla řada spekulací o
jeho duševním stavu) a průměrně tak okolo 500kč. Jirka bude ve vatě;)
Příprava dražby Grusových kreseb (ta kupka, kterou se chystá rozložit šmouha Jirka Pavlovský)
DRAŽIČ:"Nádherný návrh obálky pro knihu Zabíjení (J. Pavlovský)...a máme tu 500... dá někdo víc? Krásná malba - No
nezabili by jste kvůli ní...".
PUBLIKUM: "Zabili, ale pětistovku nedam!"
Možná poslední možnost vidět český návrh obálky k X-menům.
Ještě prupovídka při dražbě první malby: "...A tady je hlavní hrdnia Nitra se svojí nejoblíbenější zbraní, trubkou",
"Trubka ...má někdo zájem o trubku?"
No a začalo promítání filmu Mirror Mask... a abych nezapomněl - mezitím vším samozřejmě byly přestávky kde se kecalo, pilo, kupovalo, jo a Martin Plško nás taky všechny zve na zářijový Comics Salon do Bratislavy a taky ještě... plno dalších věcí...
Jestli se po promítaní strhla nezřízená chlastačka, rabování a orgie už bohužel nevím. Pracovní povinnosti mě zase
dohonily a donutily opustit Crwecon chvíli po zahájení projekce, takže poslední omrknutí dvou stolů s komiksy a
pomalu pryč... tím pádem nemám žádný závěr... Kdo na conu byl, ať si tenhle článek uzavře podle svého a kdo nebyl,
uzavře si ho na příštím ročníku, který doufejme bude, páč sleziny jakéhokoli druhu jsou vždycky hrozně priiimááá...